Altán v Úsilném, sloužící jako komunitní centrum, vznikl na základě Architektonické koncepce obce, kterou jsme zpracovali v roce 2013. Architektonická koncepce popsala plácek Pod kaštany jako místo, kde mají do budoucna vzniknout dvě nové obecní stavby – Altán a Spolkový dům a mají podpořit společenský charakter místa, kde se doposud pořádá Svatováclavská pouť.

Altán je jednoduchá dřevěná stavba, která se otevírá velkou verandou směrem do centra obce, zároveň uzavírá plácek Pod kaštany směrem k polím a dotváří tak centrální prostory obce.

Stavba sestává ze společenské místnosti, toalet a verandy. Společenská místnost je využívána místními sousedy pro různé příležitosti – od zasedání zastupitelstva po společné pečení a vaření na slavnosti, v případě větších společenských akcí na plácku může sloužit jako výčep a výdej pití a jídla. Toalety přístupné z verandy jsou stabilním zázemím pro velké společenské akce, které se Pod kaštany pořádají. Veranda je využita při slavnostech k sezení u velkých stolů, širší východní část je možné proměnit ve jeviště orientované k plácku i jako krytá venkovní místnost. Do budoucna je v plánu umístit na verandě i velkou chlebovou pec.

Jedná se o masivní dřevěný skelet z lepených profilů s CNC spoji. Stěny jsou provedeny jako rámová dřevěná konstrukce. Vnější i velká část vnitřního opláštění je provedena z natíraných palubek, podlaha verandy z modřínových fošen, vnitřní podlahy jsou lité.

Řešené území se rozkládá podél toku řeky Polečnice a výjezdu z Českého Krumlova směrem na Horní Planou (Lipno). Topograficky členitá oblast je z jižní i severní části vymezena prudkými svahy zvedajícími se z prostoru říční nivy. Heterogenní území se skládá z několika lokalit s odlišným charakterem. Ve východní části v meandru řeky působí prostor jako tranzitní, příměstský brownfield průmyslově-smíšeného charakteru. Samotné Nové Dobrkovice mají ráz malé vesnice zaklesnuté do prudkého jižního svahu mezi řeku a železnici. Údolím vede významná cyklotrasa.

Návrh eliminuje nejpalčivější problémy, jimiž je především doprava, fragmentace, jeho nedostatečná prostupnost a degradovaný veřejný prostor. Vnáší do území nová pobytová místa, které slouží především obyvatelům Českého Krumlova a části Nových Dobrkovic. Vytváří důstojnou bránu odpovídající významu města. Na příkladech detailů reprezentující jednotlivé lokality je popsáno řešení dílčích veřejných prostranství.

Navrhované zázemí sportovců sestává ze dvou objektů – sportovního a technického zázemí. Oba objekty jsou umístěny na části pozemku mezi vstupem na hřiště od rybníka a polem na východě. Z tvaru pozemku vychází i trojúhelníkový půdorys celého zázemí – ten kopíruje hranu fotbalového hřiště, rybníka a nově plánovaného hřiště. Tvar domu s vysokým čelem a rastrem sloupů navazuje na stávající objekt u tenisových kurtů a uzavírá tak celý sportovní areál. Hluboký ochoz bude během fotbalového zápasu sloužit jako krytá terasa, kam se pohodlně vejde velký stůl pro fanoušky a zároveň zde bude možné vstupovat do jednotlivých místností. Velký nápis SK Úsilné na fasádě nad ochozem dává přespolním jasně najevo, na kterém hřišti dnes hrají. Stejně tak výrazná je i dřevěná fasáda, která vychází z klubových barev.

Bedřiška v roce 2020 už není místem žhářských útoků a hromad odpadků, jako před 10 lety. Bedřiška dnes řeší úbytek obyvatel, špatný technický stav domů, jejich složitou správu a údržbu a stále více nejistotu budoucího vývoje. Klíčové otázky jsou: Zda vůbec, případně jakým způsobem obnovit bytový fond? Lze opravit stávající domky, nebo je nutné je zbourat a postavit nové? Je vhodné stávající prostorové uspořádání Bedřišky? Má se Bedřiška rozrůstat? Jak moc? Kam? A co s lidmi, sousedy, kteří zde žijí? Jak je zde udržet?

Město Ostrava vnímá potenciál lokality i komunity, zároveň si je ale vědomé problémů, které se k nim váží. Proto zadalo zpracování této studie, která se otázkou revitalizace Bedřišky zabývá v širokých souvislostech a komplexně od návrhu zástavby a veřejných prostranství po popis možností zapojení místní komunity do její obnovy.

Tato studie, která byla projednána se zástupci samosprávy, městskými odbory, ale i zástupci místních, je prvním krokem, na který pro zdárnou realizaci musí navazovat kroky další.

Předložený návrh není jedním z “jednoduchých” řešení. Nejedná se o řešení, které by bylo lze realizovat příští rok. Jedná se o koncept, který bude realizován postupně, bude vyžadovat vůli ho dotáhnout a vůli po dohodě. Bude klást velké nároky na koordinaci.

Ve své podstatě je ale návrh lapidární. Stability a rozvoje lokality Bedřiška lze dosáhnout jejím otevřením a propojením s okolím, zapojením více subjektů do její obnovy, zvýšením počtu širokého spektra obyvatel a poskytnutím místní komunitě možnost získat společně se zodpovědností i vliv na budoucí vývoj Bedřišky. Navržený posiluje samosprávná role obyvatel a sníženy nároky na městskou správu. Model, který dokáže, ke každému domu a jeho obyvatelům přistoupit individuálně a v delším časovém horizontu.

Koncept obnovy památkově chráněného Velkého kina stojí na těchto dvou základních bodech:
– zachování původního tvaru a konstrukce kina,
– vytvoření nové kvalitní městské kulturní instituce.

Halu Velkého kina není možné zbořit ani rozebrat, abychom ji pak postavili znovu v původní formě. Pro zachování původního charakteru stavby je nutné budovu, respektive konstrukci v co největší míře zachovat.

Za nejsilnější „obraz domu” považujeme jeho původní stav roku 1932. Líbí se nám jeho jednoduchost a účelnost. Tyto kvality Kinu vracíme. Očišťujeme vnější podobu domu od novodobých nánosů a vracíme se k původní objemové lapidárnosti stavby a odhalujeme velikost a konstrukční prostotu ocelové haly.

Nové Velké kino má dva sály. Malý pro 210 a velký až pro 900 sedících diváků. Tato konstelace umožňuje nepřetržitý provoz, kdy každodenní malé akce, příležitostně střídají akce velké. Život ve Velkém kině zabezpečuje velkorysá kavárna v jeho foyer, která se během letních měsíců otevírá na terasu před kinem. Nové Velké kino se otevírá směrem svým návštěvníkům.