Vize za Slezanku

Vize za Slezanku 2017

Urbanistická studie lokality v centru města, která vznikla poválečnou demolicí většiny domů v bloku. Návrh řešení využití této plochy podporuje život centra města a hojí válečné jizvy.

Pro nalezení správné odpovědi na zadání je zásadní si odpovědět na otázky, co živé centrum města vlastně znamená a jakými prostředky lze jeho živosti dosáhnout.
Za živé město považujeme to, které je plné lidí v domech, obchodech, ve veřejném prostoru náměstí, ulic, parků. Živé město, je to, kde je život jeho obyvatel přítomný i ve dne i v noci. Denní ruch střídá noční klid, tu a tam narušený zpěvem štamgastů vracejících se domů. Živé není to město, kde nepotkáte živáčka, ani to, které přes den žije a tepe a v noci umírá prázdnotou a nepřítomností lidí.
Živé městské centrum musí mít navíc dostatečně silnou dostředivou sílu, aby přitahovalo lidi z jeho okolí a v případě Opavy i z regionu.

Jakými prostředky je toho možné dosáhnout, když současná zkušenost mnoha měst je právě opačná, když nákupní centra po jejich okrajích centra vylidňují a kvalita bydlení v centru není schopna konkurovat bydlení v domech za městem?

Myslíme si, že řešení musí nabídnout důvod, proč do centra města chodit, musí nabídnout bydlení, které je srovnatelné s bydlením ve vlastním domě, a musí využít kvality historického centra města a místa samotného. To vše je nutné skloubit dohromady tak, abychom odpověděli na protichůdná přání vyplývající z anket a rozhovorů, které jsme uskutečnili.
Předkládáme návrh, který většině těchto přání vychází vstříc a správným způsobem je kombinuje, aby ve výsledku vznikl životaplný celek.

Na jedné straně tedy dotváříme blok v jeho původním obrysu variací různých městských domů. Do vnitrobloku pak usazujeme tržnici a ponecháváme část stávajícího parku. Městské domy orientované do náměstí a k tržnici mají obchodní parter. Tržnice může zároveň sloužit jako městská kulturní hala, kde je možné pořádat různé druhy kulturních událostí.

Název projektu:
Využití území za obchodním domem Slezanka v Opavě
Klient:
Statutární město Opava
Adresa:
Horní náměstí, Opava
Typ:
veřejné stavby
Studie:
2017
Schválení dokumentace:
2017
Řešené území:
18500 m2
Obestavěný prostor:
117000 m3
HPP:
33500 m2
Investiční náklady:
730 mil. Kč
Tým:
re:architekti / Michal Kuzemenský, David Pavlišta, Ondřej Synek, Jan Vlach, Jiří Žid
Helena Sladovníková, Vojtěch Ružbatský, Alžběta Widholmová
ONplan / Petr Návrat, Ivana Vaňková
krajinářské řešení - symbio studio / Marie Gelová, Klára Stachová
dopravní řešení - Květoslav Syrový
Obnova Jiráskova náměstí a klášterní zahrady v Plzni

Obnova Jiráskova náměstí a klášterní zahrady v Plzni 2017

Základním principem řešení rekonstrukce Jiráskova náměstí a klášterní zahrady je jasné definování jednotlivých prostranství, zpřehlednění a dobrá orientace v prostoru a iniciace dějů. Jednoznačné a nekomplikované řešení dopravy a přiměřené zacházení s vodou. Rozšiřujeme chodníky a vozovky zužujeme. Potvrzujeme prostor před klášterem jako parkové náměstí s možností různorodých forem odpočinku. Zachováváme jeho paměť v podobě jírovců. Autobusovou točnu měníme na klidný parčík. Z předškolí vytváříme školní zahradu. Klášterní zahradě ponecháváme její intimitu a skrytost.

Název projektu:
Obnova Jiráskova náměstí a klášterní zahrady v Plzni
Klient:
Nadace Proměny Karla Komárka a Statutární město Plzeň
Adresa:
Plzeň 2, Městský obvod Plzeň - Slovany, Plzeň
Typ:
prostranství
Soutěž:
2017 - 1.místo v architektonické soutěži
Stav projektu:
zpracovává se projekt
Řešené území:
28900 m2
Investiční náklady:
145 mil. Kč
Tým:
re:architekti / Michal Kuzemenský, David Pavlišta, Ondřej Synek, Jan Vlach, Jiří Žid
Kateřina Gloserová, Helena Sladovníková, Dušan Sabol
krajinářské řešení - symbio studio / Marie Gelová, Pavla Drbalová
dopravní řešení - Květoslav Syrový
vodohospodářské řešení - David Vančuřík
Scéna pro hru Série bezdůvodných aktů

Scéna pro hru Série bezdůvodných aktů 2017

autor: Ondřej Novotný
režie: Eva Rysová
scéna: Ondřej Synek, Adéla Součková
kostýmy: Anna Vránová
hudba: Zuzanna a Antonis Skolias
dramaturgie: Ondřej Novotný

hrají: Julie Goetzová, Marie Jansová, Ondřej Jiráček, Jiří Kniha, Václav Marhold
délka představení: 120 minut

Dramatická báseň o nicotě.

Opulentní hostina je záminkou k manipulaci, mocenskému boji i naivnímu hledání dobra, pravdy, krásy. V komorní atmosféře luxusní vily hledáme kořeny vlastní nicotnosti, nihilismu prorůstajícímu do všech společenských vrstev, rodinných vazeb i buněk lidského organismu, pátráme po příčinách zdánlivě bezdůvodného a zbytečného zla, ze skříní vytahujeme kostlivce kanibalistických bakchanálií i plejtváků obrovských. Přízračná a absurdní atmosféra se snoubí se sklony pro jazykový experiment. Milujeme toho, kdo nás nemiluje, můžeme se mstít i nechat si transplantovat hlavu. Jídelna, obývák i bazén se proměňují v bitevní pole, které můžeme ovládnout nebo se nechat sežrat. Útržky křivd jako předehra k tanci smrti. A přesto: člověk je v podstatě biofilský! Tak proč?

Název projektu:
Scéna pro hru Série bezdůvodných aktů
Klient:
Studio Hrdinů
Adresa:
Studio Hrdinů, Praha
Typ:
scéna
Studie:
2017
Realizace:
2017
Tým:
re:architekti / Michal Kuzemenský, David Pavlišta, Ondřej Synek, Jan Vlach, Jiří Žid
Vojtěch Ružbatský
Centrum pro seniory Tábor

Centrum pro seniory Tábor 2013

Zásadním tématem zadání pro nás bylo hledání způsobu, jakým snoubit to, že domov seniorů je pro své obyvatele domovem a místem dožití a zároveň nemocnici podobnou institucí. Může se starobinec stát něčím jiným než starobincem? Co pěkného může být na životě v postupně umírající komunitě? Co obyvatele domova motivuje, jaké věci je baví? Jak se s tím srovnává personál, který se o seniory stará?
Odpověď nacházíme v klidné formě domů i interiérů, v jasných a přehledných dispozicích, v široké škále prostorů, které se nenápadně nabízí k využití. Chodby, které jsou průvodním znakem podobných zařízení, krátíme řešením na nejmenší možnou míru, rozšiřujeme je o možnosti posezení u oken, která je zároveň prosvětlují. Chodba se prolíná se společenskými místnostmi, stává se zároveň na každém patře i foyer, do kterého jsou otevřeny sesterny. Nabízíme snadno přístupné venkovní terasy a v přízemí zahradu s altánem v rámci kontrolovaného areálu.
Dům s pečovatelskou službou může svoji „instituci“ potlačit výrazně více. I proto jsme rozdělili celkový program ve dví. Pohodlná chodba, menší garsoniéry s lodžií, v přízemí společenská místnost s možností projít do vlastní zahrady a zde opět altán.
Hlavní vstupy do veřejných částí komplexu jsou z piazzety, kterou si dvojice domů mezi sebou vytváří a na kterou se otevírají jeho společenské místnosti. Malé „náměstí“ s loubími znamená pravidelný rytmus příjezdů a odjezdů, děj, pozorovatelný přísun podnětů pro obyvatele.
Dvojice domů vytváří řád, který v jejím okolí chybí. Vůči okolí se jasně vymezuje, ale neuzavírá se. Pevně se staví k příjezdové ose nemocnice, řadám parkujících aut i ulici kapitána Jaroše a na jihovýchod se otevírá do jasně definovaných zahrad. Které jsou z části přiřazeny domům a z části přístupné i veřejnosti. Uspořádání umožňuje v budoucnosti postavit další budovu komplexu, ale také to zvládne bez ní.
Dispoziční řešení domů umožňuje volit mezi aktuálně výhodnějším konstrukcí. V tuto chvíli navrhujeme vyzdívaný monolitický skelet. Domy jsou omítané. Důležitá jsou řešení detailů, která dům zprostředkovávají svým obyvatelům – dobrá podlaha, materiál dveří, světla, klika, …

Název projektu:
Centrum pro seniory v Táboře
Klient:
Město Tábor
Adresa:
Kpt. Jaroše, Tábor
Soutěž:
2013 - 3. místo ve veřejné architektonické soutěži
Stav projektu:
dokončeno
Obestavěný prostor:
250000 m3
HPP:
7150 m2
Tým:
re:architekti / Michal Kuzemenský, David Pavlišta, Ondřej Synek, Jan Vlach, Jiří Žid
Ida Chuchlíková, Jan Ptáček
Rekonstrukce bývalé věznice Uherské Hradiště

Rekonstrukce bývalé věznice Uherské Hradiště

Proměna věznice v budovu soudu, zastupitelství a probační služby je výzva z podstaty.

Jak proměnit budovu, která je tak uzavřená do sebe, v budovu institucí, které mají budit důvěru veřejnosti v transparentnost jejich rozhodování a motivací? Celek dělíme na jasné tři části soudu, muzea a zastupitelství s vlastními vstupy a čely. Otevíráme zdi dvorů a historické průchody, vytváříme nové vstupy. V případě soudu vkládáme nové křídlo, které určuje charakter jeho části, soudobě, nesentimentálně. Muzeu zachováváme omšelost, dispozice, dvory za plechovými vraty.

Historickou budovu věznice členíme do tří základních částí v logice základního prostorového uspořádání stávající budovy. Západní části se stává soudem, severní střední část muzeem a východní zastupitelstvím a probační službou. Každá část má vlastní vstup, předprostor. Každá nabízí jiný charakter odpovídající instituci, která v ní sídlí. Jedním ze zásadních aspektů je i to, jaké části budova jsou otevřeny veřejnosti. Každá instituce má jasně prostorově i provozně oddělenou část budovy.

Prostory podkroví jsou využity pro technologické zázemí budovy.
Do historické budovy věznice je zasahováno v minimální možné míře. Jsou doplněny nové vstupy do prostor muzea a zastupitelství a společně s novým křídlem soudu je proměněna historická západní fasáda budovy na v arkádu vnitřního foyer. A právě adice nového soudního křídla je jediným, ale za to výrazným, soudobým vstupem do areálu věznice.

Název projektu:
Rekonstrukce bývalé věznice Uherské Hradiště
Klient:
Česká republika – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
Adresa:
Uherské Hradiště
Typ:
veřejné stavby
Soutěž:
2022 - 3. místo ve veřejné architektonické soutěži
Stav projektu:
dokončeno
Řešené území:
17800 m2
HPP:
12720 m2
Investiční náklady:
600 mil. Kč
Tým:
re:architekti / David Pavlišta, Ondřej Synek, Jan Vlach, Jiří Žid
Martin Kunc, Michaela Hudečková, Tereza Psotková, Štěpán Psotka, Alžběta Widholmová
krajinářské řešení - symbio studio / Marie Gelová, Sandra Chlebovská