Projekt dvougeneračního rodinného domu je interpretaci tradiční romantizující lázeňské vily. Koncept je postaven na ctění tradice a její abstraování do jednoduché kubické formy ozvláštněné deformací tvaru. Zalomení fasády skryté za stromy asociuje rostlost objektu v místě, nahodilost. Kolemjdoucí by neměl prvoplánově poznat, že se jedná o novou stavbu. Intaktní, nekontrastní přístup k pochopení tradice místa. Jako tradice místa je v tomto smyslu chápáno jak širší okolí – lázně, tak samotné místo parcely – romantická zahrádka, tak blízké okolí parcely: panelové domy, rodinné domy – historické i nové. Objekt je omítaný hladkou omítkou s probarvovaným červenooranžovohnědým přírodním štukem. Okna jsou dřevěná – v medové barvě. Šambrány jsou světlé – šedobéžové s přiznanou barvou kameniva. Podstatnou součástí navrhované architektury jsou vzrostlé břízy na krajnici ulice Krokova. Součástí nového domu je i současná tvář zahrádky – investor i architekt ji považují jednoznačně za kvalitu. Je ponechána v původním stavu, průběh stavby byl podřízen zahradě.
Solitérní dvojdům se nachází v rozvolněné zástavbě rodinných a zahradních domků a řadových garáží. Je na lichoběžníkovém pozemku situován podélně se severní hranou a Krokovou ulicí. Protáhlý půdorys objektu odstiňuje od rušné ulice jižní zahradu. Z pohledu z Krokovy ulice se dům ztrácí v zeleni, rostoucí podél komunikace.
Navrhovaný dům je řešen jako zděný, nepodsklepený, dvoupodlažní s plochou střechou. Délka celého objektu je 25,7m, šířka 6,25 a výška římsy je v nejvyšším bodě nad terénem 7,35m.
Typologicky podélná dvoutraktová dispozice řeší odstínění obytných částí od rušné komunikace. V severním traktu jsou umístěny obslužné prostory (sklady, koupelny schodiště a chodby), v jižním všechny pobytové místnosti. Objekt je příčně rozdělen na dvě bytové jednotky, se společným průchozím vstupním prostorem.

Původně na místě dnešního sportovního areálu stály dvě samostatné vznosné stavby – sokolovna a krajský úřad, obě otočené průčelím do Tyršova náměstí. Dvojice staveb zakončovala prospekt Široké ulice, na který jsou postupně navěšena náměstí městského centra, Resselovo, Školní a Tyršovo náměstí a zároveň se k ní otáčí množství pro město významných staveb – škola, kostel, Muzeum barokních soch.  Právě včele toho všeho stál a stojí bývalý krajský úřad, dnešní Tyršův dům a s ním ve dvojici sokolovna.
Ze současné změti staveb navrhujeme zachovat stavby pouze dvě, sportovní halu a Tyršův dům. Na místo původní sokolovny navrhujeme „sokolovnu“ novou, která v sobě slučuje veškeré provozy sportovního areálu a její součástí se stává i zachovaná sportovní hala. V rekonstruovaném Tyršově domě je umístěn hotel. Nová sokolovna s pravidelným rastrem svého obkladu obemyká hotel Tyršův dům, od kterého je oddělena soukromou zahradou. Sokolovny v sobě tradičně mísí utilitu sportovišť a vzletnost a krásu chrámů sportu. Chceme naším návrhem navázat právě na tento fenomén. Nenavrhujeme a vzhledem ke kontextu místa ani nemůžeme navrhovat ocelokolnu předměstským sportovních hal, navrhujeme tedy stavbu, která má jednoduché podlouhlé dispoziční schéma, využívá plně potenciálu sportovní haly, na kterou doléhá a svým provedením a kvalitou musí navazovat na své okolí a souvislosti – městské centrum, novorenesanční školy, Muzeum barokních soch a tradici sokoloven.

The key principle of treating the old building without complicated structural interventions is enclosing the exterior light well into the interior courtyard. By doing so, one achieve not only spatial extension, but also easier and better arranged circulation and more generous common space.
We have designed a development strategy based on a new independent building in the place of the small gym on the south side of the plot. This building is connected with the main building on all floors, yet it gives the impression of an independent building. Underneath the existing exterior courtyard we have designed a full size gym/assembly hall accessible by lower ground floor, which is the main connecting space between the two buildings.

Zadáním bylo postavit bowlingové centrum a  restauraci, s maximálním využitím původního hospodářského stavení.

Filosofií  řešení bylo fyzicky a prostorově zachovat původní objekt stodoly, po celé délce ho radikálně rozříznout a propojit s novým objektem, který je k objektu podélně dostavěn. Nevznikl kontrast mezi starým a novým, ale naopak celek, kde tato hranice není rozpoznatelná.

Pro hlavní čtyři bowlingové dráhy je využito původní kamenné lodi stodoly, část krovu stodoly je po celé délce zvednuta, otevřena a vodorovně prodloužena nad nově přistavěný objekt.  Koruna zdi původní stodoly tvoří zábradlí restaurace . Návštěvník restaurace tak vlastně nakukuje otevřeným krovem do původní stodoly – bowlingových drah. Pro další prostory restaurace bylo využito slepence hospodářských budov, navazujících na stodolu. Nestejnost výšek původních objektů se promítla v interiéru restaurace.

Opticky hlavním materiálem stavby jsou původní opravené kamenné zdi stodoly a prolínající se nové a staré dřevěné  konstrukční prvky natřené modro-šedo-zelenou lazurou. Obojí je doplněno velkými bloky žluto-béžového kletovaného betonu. Důraz je kladen na barevnou tlumennost a patinu materiálů.