Centrum pro seniory Tábor

Centrum pro seniory Tábor 2013

Zásadním tématem zadání pro nás bylo hledání způsobu, jakým snoubit to, že domov seniorů je pro své obyvatele domovem a místem dožití a zároveň nemocnici podobnou institucí. Může se starobinec stát něčím jiným než starobincem? Co pěkného může být na životě v postupně umírající komunitě? Co obyvatele domova motivuje, jaké věci je baví? Jak se s tím srovnává personál, který se o seniory stará?
Odpověď nacházíme v klidné formě domů i interiérů, v jasných a přehledných dispozicích, v široké škále prostorů, které se nenápadně nabízí k využití. Chodby, které jsou průvodním znakem podobných zařízení, krátíme řešením na nejmenší možnou míru, rozšiřujeme je o možnosti posezení u oken, která je zároveň prosvětlují. Chodba se prolíná se společenskými místnostmi, stává se zároveň na každém patře i foyer, do kterého jsou otevřeny sesterny. Nabízíme snadno přístupné venkovní terasy a v přízemí zahradu s altánem v rámci kontrolovaného areálu.
Dům s pečovatelskou službou může svoji „instituci“ potlačit výrazně více. I proto jsme rozdělili celkový program ve dví. Pohodlná chodba, menší garsoniéry s lodžií, v přízemí společenská místnost s možností projít do vlastní zahrady a zde opět altán.
Hlavní vstupy do veřejných částí komplexu jsou z piazzety, kterou si dvojice domů mezi sebou vytváří a na kterou se otevírají jeho společenské místnosti. Malé „náměstí“ s loubími znamená pravidelný rytmus příjezdů a odjezdů, děj, pozorovatelný přísun podnětů pro obyvatele.
Dvojice domů vytváří řád, který v jejím okolí chybí. Vůči okolí se jasně vymezuje, ale neuzavírá se. Pevně se staví k příjezdové ose nemocnice, řadám parkujících aut i ulici kapitána Jaroše a na jihovýchod se otevírá do jasně definovaných zahrad. Které jsou z části přiřazeny domům a z části přístupné i veřejnosti. Uspořádání umožňuje v budoucnosti postavit další budovu komplexu, ale také to zvládne bez ní.
Dispoziční řešení domů umožňuje volit mezi aktuálně výhodnějším konstrukcí. V tuto chvíli navrhujeme vyzdívaný monolitický skelet. Domy jsou omítané. Důležitá jsou řešení detailů, která dům zprostředkovávají svým obyvatelům – dobrá podlaha, materiál dveří, světla, klika, …

Název projektu:
Centrum pro seniory v Táboře
Klient:
Město Tábor
Adresa:
Kpt. Jaroše, Tábor
Soutěž:
2013 - 3. místo ve veřejné architektonické soutěži
Stav projektu:
dokončeno
Obestavěný prostor:
250000 m3
HPP:
7150 m2
Tým:
re:architekti / Michal Kuzemenský, David Pavlišta, Ondřej Synek, Jan Vlach, Jiří Žid
Ida Chuchlíková, Jan Ptáček
Dům s pečovatelskou službou v Sezimově Ústí

Dům s pečovatelskou službou v Sezimově Ústí 2014

Řešení stavby Domova s pečovatelskou službou zásadně ovlivnilo pět faktorů. Chuť navrhnout solidní nadčasový dům se srozumitelným vnitřním rozvrhem. Vnímavost ke kontextu a okolí. Oslunění všech bytů. Úspornost výstavby i provozu. Rozdělení výstavby do dvou etap.
Domy v sobě spojují obraz altánu v parku, viladomu, zámečku i paneláku. Jejich výraz má být nadčasový a nepolopatický.
Domov je rozdělen do dvou křídel, které kopírují rozdělení na první a druhou fázi výstavby. K západnímu křídlu, tedy do první fáze výstavby, patří i nižší vstupní, společenská a servisní část a denní stacionář. Obě křídla domu mají stejnou velikost a podobný vnitřní rozvrh.  V typických patrech, to znamená 2NP, 3NP a 4NP je ve středu dispozice domů schodiště a výtah. Pokoje a servisní místnosti jsou po obvodu půdorysu. Při umisťování pokojů jsme ověřovali jejich oslunění nejen podle orientace ke světovým stranám, ale posuzovali jsme i zastínění okolními obytnými domy. Pokoje a servisní místnosti jsou sdruženy do bloků tak, aby u oken, uvnitř dispozice, vznikaly pobytové niky na posezení a setkávání. Vnitřní komunikace nepovažujeme jen za chodby, ale za veřejný společenský prostor obyvatel a návštěvníků domova.  Ideálně částečně ponechaný participaci obyvatel.
K 1NP patří jednopodlažní vstupní a společenská část, která po dostavění druhé fáze propojuje obě budovy. Ve 2NP je nad touto částí pobytová terasa, kterou lze také projít z jedné do druhé budovy. Z terasy lze pozorovat vstup a dění s ním spojené a na druhé straně zahradu a skrze stromy fotbalové hřiště. Etapový růst domu je podřízen podobné logice jako repetitivní růst sídliště. První etapa má svoji vlastní samozřejmost, druhá etapa je předvídatelným, ale ne nezbytným pokračováním.
Komplex je situován na místo současného knihovny a mateřské školky. Drží ortogonální síť okolních domů. Hlavní vstup i vjezd do domu je čelem kolmo na vstup z ulice K hájence. Předobrazem byl vjezd k zámečku nebo viladomu. Materiál pojezdové plochy je mlat. Pochozí plocha je broušený litý beton. Na tomtéž místě je situováno 16 parkovacích míst. Druhý zadní vstup na zahradu z ulice je ponechán a záleží na vedení domova na jeho otevřenosti či uzavřenosti pro obyvatele. Poloha domu je určována výhledem z oken obytných částí tak, aby nedocházelo k vzájemnému rušení s okolními obytnými domy. Klíčové byly i výhledy z interiérových náměstí domu. Přesná poloha domu byla určena tak, aby bylo pokáceno minimum kvalitních stromů na parcele.
Dům je prokrvován dvojicí jader napojených na suterén, kde je situována většina servisních provozů spojených s provozem domů a který propojuje obě části domu. Zásobovací automobily sjíždí po rampě přímo do suterénu.
Hlavním pohledovým materiálem domu je omítka. Různá na soklu budovy a na těle domu. Omítku doplňují okna v dřevěných rámech, zábradlí černé grafitové barvy.
Konstrukce stavby je železobetonová. V další projekční fázi budou posouzeny obě varianty, stěnový systém a skelet podle ekonomičnosti. V případě skeletu bude výplňové zdivo z děrovaných keramických tvárnic. Kontaktní zateplení se silikátovou vrchní vrstvou bude mít odlišné souvrství na soklu a na těle domu.
Střechu chápeme jako pátou fasádu domu. Okolo jsou vysoké budovy. Je oplechována rovná s mírným sklonem.

Název projektu:
Dům s pečovatelskou službou v Sezimově Ústí
Adresa:
Sezimovo Ústí
Soutěž:
2014 - 1. místo ve veřejné architektonické soutěži
Stav projektu:
dokončeno
Řešené území:
5800 m2
Obestavěný prostor:
19500 m3
HPP:
6310 m2
Investiční náklady:
120 mil. Kč
Tým:
re:architekti / Michal Kuzemenský, David Pavlišta, Ondřej Synek, Jan Vlach, Jiří Žid
Ida Chuchlíková, Tomáš Feistner
Rekonstrukce kina Varšava

Rekonstrukce kina Varšava 2015

První etapa rekonstrukce se týká foyeru budovy kina, postaveného v Liberci v roce 1923 místními architekty Effenbergrem a Noppesem. Vybudování „Kinokavárny“ v kině Varšava bylo první etapou občanské aktivity, která se snažila opravit zchátralou budovu posledního městského kina, podílet se na tvorbě místní kultury a ve zrekonstruované budově vytvořit spolkový dům. Původní budova má řadu architektonických kvalit,  základní rozvržení domu vhodně využívá dramatického reliéfu libereckého terénu.

Návrh i realizace vzešly z dobrovolnického počínání spolku, byly ovlivněny kvalitou původní stavby a byly tvořeny s vědomím, že finance na stavbu jsou získané činností spolku, dále z přispění města i kraje, ale především z veřejné sbírky a od podporujících místních firem.

Název projektu:
Kinokavárna, rekonstrukce foyer kina Varšava v Liberci
Klient:
Statutární město Liberec, Liberecký kraj, spolek Zachraňme kino Varšava, občané Liberce veřejnou sbírkou, mnoho firem z regionu sponzorsky
Adresa:
Frýdlantská 285, Liberec
Typ:
interiér
Studie:
2014
Realizace:
2015
Obestavěný prostor:
920 m3
HPP:
300 m2
Investiční náklady:
3,2 mil. Kč
Tým:
Spolek Zachraňme kino Varšava / Petr Hubáček, Zuzana Koňasová, Ondřej Pleštil, Jiří Žid

barevné řešení - Rudolf Hůlka
statika - Karel Otřískal
TZB - SIL / Milan Klogner, Marin Pelc
vytápění - Jiří Plánička
požární řešení - Petr Kohout
rozpočet - Propos / Antonín Buchar

dodavatel - E11 s.r.o, spolek Zachraňme kino Varšava
Rotang

Rotang 1995

Záměrem klienta bylo pomocí dostavby rozšířit prodejní, výstavní, výrobní a skladové prostory v objektu bývalého zemědělského statku a zároveň původní prostory zrekonstruovat a změnit. Navržená jednopodlažní dřevěná stavba se půdorysně skládá z pěti obdélníků 5,4 x 5,0 m, které výškovým odstupňováním po 25 cm kopírují různé úrovně v původním objektu a řeší přirozené propojení starých a nově vzniklých výstavních ploch. Rozdílné výše podlah zároveň umožňují zajímavou expozici vystaveného nábytku. Stavba se původního objektu jenom zlehka dotýká, tvoří s ním celek, tak jako tvoří celek loď se svým přístavem. Stavba v sobě spojuje obrazy, verandy, zimní zahrady, japonské dřevěné hračky, čajové krabice ze dřeva.
Konstrukce: Základy- železobetonová výškově odstupňovaná deska a podélný železobetonový pas. Vrchní konstrukce stavby je celodřevěná. Dřevěné svislé sloupky – z lepeného profilu – jsou umístěny vždy po dvojicích, Na betonovou desku jsou sloupky kotveny pomocí ocelových kotev, dodatečně šroubovaných ocelovými hmoždinkami. Ve svislé rovině je objekt viditelně zavětrován křížením dvou ocelových táhel. Veškeré konstrukční dřevo střechy je běžné smrkové řezivo. Jeho pozdější sesychání a praskání bylo předpokládáno a tvoří kontrast se „strojovou“ repetitivní skladbou celého objektu.Vnitřní záklop stropu je přivrutován z dřevotřískových, předem dýhovaných desek. Střecha je dvouplášťová odvětrávaná. Vrchní krytina je z průmyslového vlnitého plechu. Celý objekt je tepelně izolován minerálními deskami Vnější opláštění objektu je z vodovzdorné lazurované překližky. Dvouplášť má všude důsledně větrací mezeru.
Součástí projektu byl návrh rekonstruce původního historického objektu. To znamenalo změnu dispozic a uvedení do kvalitního stavebně technického stavu. Novostavba byla navrhována s ohledem na zhodnocení původního objektu. Lehká prosklená dřevěná stavba, je situována na jižní straně, dřevěná konstrukce neakumuluje teplo, objem stavby nasává čerstvý vzduch větracími klapkami oken, otočenými ven – s největším otevřením na spodní straně, vzduch se uvnitř stavby začne ohřívat, ale nedochází k přehřátí, protože původní severní kamenná stavba, nasává tento teplý vzduch z novostavby. Vzniká přirozené provětrávání, vysoušení atd. Využití fyzikálních vlastností dvou různě dimenzovaných staveb – výsledek je dán jejich spojením. Loď a přístav.

Název projektu:
Rotang
Adresa:
Horoměřice
Typ:
interiér
Studie:
1995
Stav projektu:
dokončeno
Realizace:
1996
Tým:
autoři - Michal Kuzemenský, Ivan Kraus
spolupráce - Tomáš Palkovský
Spolkový dům a altán Pod Kaštany

Spolkový dům a altán Pod Kaštany 2015

Novostavby spolkového domu i altánu jsou umístěny na travnatém placu Pod kaštany. Plac přiléhá k hlavní silnici procházející vesnicí a pravidelně se na něm koná Svatováclavská pouť.  Dvojice staveb plac ohraničuje a zároveň se do něj obrací. Spolkový dům řadou vysokých prosklených dveří, altán krytou palubou.  Schéma rozmístění funguje i v případě, že je postavena jen jedna ze staveb. Nový dům vždy ovládne prostor Podkaštaní.

Lokalita pro umístění Spolkového domu a dřevěného altánu byla vytipována v architektonické koncepci, kterou jsme zpracovali v roce 2013.

Název projektu:
Spolkový dům a altán Pod kaštany
Klient:
Obec Úsilné
Adresa:
Úsilné
Typ:
veřejná správa a komunita
Studie:
2015
Stav projektu:
dokončeno
Obestavěný prostor:
6350 m3
HPP:
1300 m2
Tým:
re:architekti / Michal Kuzemenský, David Pavlišta, Ondřej Synek, Jan Vlach, Jiří Žid
Ida Chuchlíková, Tomáš Feistner, Kateřina Gloserová, Klára Pavlištová