Nový most přes řeku Svitavu má štíhlé římsy, elegantní tvary a důstojnou robustní figuru. Most se siluetou klasického obloukového mostu, který nejde svou konstrukcí do výšky. Klasické se v něm snoubí se soudobým tvarem definovaným ideálním hydrotechnickým řešením, soudobým materiálem i detailem – tvarově mají opěry vzhled valounů v řece.

Nový most definuje své okolí. Jeho poloha vymezuje dostatečně velkorysé veřejné prostory v okolí jezu. Zachovává cenné místní dominanty komína a výškových budov sladovny, se kterými pak dotváří identitu jak s novým městský nábřežím s náplavkou, obytnými schody tak s přírodě blízkými nivními porosty tak samozřejmě s řekou Svitavou!

Naší ambicí je dotvořit východní okraj Uhříněvsi. Stavbou nové školy se vytváří příležitost vložit do území celek, který ve svém rozsahu od nového školního náměstí po zelený pás na rozhraní města a krajiny prováže nesouvisející fragmenty a otupí hrany předchozího překotného vývoje Uhříněvsi. Doplní chybějící infrastrukturu od té, co chybí zcela zjevně po tu nenápadnější (tedy nejen škola, ale i veřejná prostranství, bezpečné pěší a cyklistické trasy pro děti, prostory pro společenské/spolkové/sportovní vyžití, atp.).

Vkládáme tedy do území celek, který se fraktálovitě dělí v logické a srozumitelné posloupnosti, kdy se zmenšuje měřítko a zvětšuje soukromí: náměstí s dvěma domy (škola a sportovní hala) -> škola -> I. a II. stupeň -> jednotlivé klastry -> jednotlivé třídy. Těmto krokům posloupnosti pak odpovídají jednotlivá veřejná až soukromá prostranství od náměstí, přes hlavní foyer školy, přes společné prostory klastrů až po vlastní třídy.

Škola totiž funguje tak , že ať už žák či žákyně přijde pěšky, přijede na kole, autobusem, nebo ho vysadí rodiče na místě K+R, objeví se na školním náměstí před školou a sportovní halou. Z náměstí přes branku vstoupí na pozemek školy a okolo školního dvora projde do objektu školy, kde se ocitne v centru dění ve foyer, které propojuje jednotlivé části školy a kde se v případě potřeby může shromáždit celá škola a odkud se vstupuje ze severního ochozu na druhý stupeň a z jižního ochozu a první stupeň.

Po analýze zadání a srostlice Mayerovy továrny bouráme dvě jižní budovy továrny a na jejich místo umísťujeme nový objekt haly s koncertním sálem a 60 parkovacími místy pod ním. Ostatní program umísťujeme do stávajících budov s tím, že se snažíme v co největší míře rozvinout jejich potenciál a omezit na minimum velké zásahy do nich.

Klíčová je pro nás vhodnost jednotlivých prostor ve vztahu k nové náplni, funkčnost celku a dobrá orientace návštěvníků. Veškeré veřejné kulturní instituce umístěné v komplexu Mayerovy továrny musí být jednoduše přístupné. Měníme tedy původní tržnici – sloupovou halu na Velké foyer jehož součástí je i kavárna a knihovna. V jeho velikosti, repetici sloupů, způsobu osvětlení i subtilnosti konstrukcí spatřujeme jednu z velkých architektonických kvalit továrny! Odtud se vstupuje do všech částí budovy. Tedy do víceúčelového sálu, sálu loutkového divadla a na schodiště vedoucí do Zábavně naučného centra a Dětského zábavního parku v patře severní třípodlažní budovy. Do přízemí je z čp. 152 přemístěn provoz městské knihovny Slavoj. Všechny instituce v přízemí sdílejí společné veřejné zázemí – toalety umístěné v úzké podélné budově ve středu dispozice komplexu, mobilní šatny a kasy. Foyer může během větších koncertů sloužit jako bar či kavárna – je možné do něj instalovat mobilní bary, které mají zázemí v traktu mezi sálem a foyer. Může sloužit jako výstavní prostor – mohou v něm být instalovány i objemné předměty díky možnosti přímého vjezdu z exteriéru. Kavárna i knihovna jsou jeho přirozenou součástí. Do náměstí Republiky se otevírá přes zádveří – historický vstup do tržnice.

Pivovarské terasy, sad, dynamická scenérie uprostřed města, výhled na zámek, bezprostřední blízkost náměstí a pivovaru s velkým společenským potenciálem, Zlatá stezka, Křesanovský potok, zapomenutá romantika. Zídky řazené vzestupně nad sebou a každá úroveň přinášející trochu jiný zážitek jsou kvality místa určující směr našeho uvažování.

Návrh pracuje s územím dvojím způsobem. Ve spodní části (nultá a první terasa) území vtiskáváme společenstější charakter. Vytváříme plácek s posezením a zázemím, částečně otevíráme a zpřístupňujeme koryto Křesanovského potoka i pomocí nového jezu, tak aby bylo možné si na vodu sáhnout, nebo si v ní smočit nohy.

V horní, jižní části pak citlivě oprašujeme zašlý genius loci, obnovujeme na sucho vystavěné zídky a schodiště, dotváříme intimní prostředí sadů a zelených ploch. Otevíráme vstup do zadního nádvoří pivovaru, každou úroveň napojujeme na Zlatou stezku, na jedné z horních úrovní navrhujeme jednoduché dětské hřiště, či spíše herní prvek splývající s okolím. Horizontály opěrných zdí považujeme za zásadní obraz místa a s výjimkou stávajících do nich nenavrhujeme žádné nové průniky.

Altán v Úsilném, sloužící jako komunitní centrum, vznikl na základě Architektonické koncepce obce, kterou jsme zpracovali v roce 2013. Architektonická koncepce popsala plácek Pod kaštany jako místo, kde mají do budoucna vzniknout dvě nové obecní stavby – Altán a Spolkový dům a mají podpořit společenský charakter místa, kde se doposud pořádá Svatováclavská pouť.

Altán je jednoduchá dřevěná stavba, která se otevírá velkou verandou směrem do centra obce, zároveň uzavírá plácek Pod kaštany směrem k polím a dotváří tak centrální prostory obce.

Stavba sestává ze společenské místnosti, toalet a verandy. Společenská místnost je využívána místními sousedy pro různé příležitosti – od zasedání zastupitelstva po společné pečení a vaření na slavnosti, v případě větších společenských akcí na plácku může sloužit jako výčep a výdej pití a jídla. Toalety přístupné z verandy jsou stabilním zázemím pro velké společenské akce, které se Pod kaštany pořádají. Veranda je využita při slavnostech k sezení u velkých stolů, širší východní část je možné proměnit ve jeviště orientované k plácku i jako krytá venkovní místnost. Do budoucna je v plánu umístit na verandě i velkou chlebovou pec.

Jedná se o masivní dřevěný skelet z lepených profilů s CNC spoji. Stěny jsou provedeny jako rámová dřevěná konstrukce. Vnější i velká část vnitřního opláštění je provedena z natíraných palubek, podlaha verandy z modřínových fošen, vnitřní podlahy jsou lité.