Centrum pro seniory Tábor

Centrum pro seniory Tábor 2013

Zásadním tématem zadání pro nás bylo hledání způsobu, jakým snoubit to, že domov seniorů je pro své obyvatele domovem a místem dožití a zároveň nemocnici podobnou institucí. Může se starobinec stát něčím jiným než starobincem? Co pěkného může být na životě v postupně umírající komunitě? Co obyvatele domova motivuje, jaké věci je baví? Jak se s tím srovnává personál, který se o seniory stará?
Odpověď nacházíme v klidné formě domů i interiérů, v jasných a přehledných dispozicích, v široké škále prostorů, které se nenápadně nabízí k využití. Chodby, které jsou průvodním znakem podobných zařízení, krátíme řešením na nejmenší možnou míru, rozšiřujeme je o možnosti posezení u oken, která je zároveň prosvětlují. Chodba se prolíná se společenskými místnostmi, stává se zároveň na každém patře i foyer, do kterého jsou otevřeny sesterny. Nabízíme snadno přístupné venkovní terasy a v přízemí zahradu s altánem v rámci kontrolovaného areálu.
Dům s pečovatelskou službou může svoji „instituci“ potlačit výrazně více. I proto jsme rozdělili celkový program ve dví. Pohodlná chodba, menší garsoniéry s lodžií, v přízemí společenská místnost s možností projít do vlastní zahrady a zde opět altán.
Hlavní vstupy do veřejných částí komplexu jsou z piazzety, kterou si dvojice domů mezi sebou vytváří a na kterou se otevírají jeho společenské místnosti. Malé „náměstí“ s loubími znamená pravidelný rytmus příjezdů a odjezdů, děj, pozorovatelný přísun podnětů pro obyvatele.
Dvojice domů vytváří řád, který v jejím okolí chybí. Vůči okolí se jasně vymezuje, ale neuzavírá se. Pevně se staví k příjezdové ose nemocnice, řadám parkujících aut i ulici kapitána Jaroše a na jihovýchod se otevírá do jasně definovaných zahrad. Které jsou z části přiřazeny domům a z části přístupné i veřejnosti. Uspořádání umožňuje v budoucnosti postavit další budovu komplexu, ale také to zvládne bez ní.
Dispoziční řešení domů umožňuje volit mezi aktuálně výhodnějším konstrukcí. V tuto chvíli navrhujeme vyzdívaný monolitický skelet. Domy jsou omítané. Důležitá jsou řešení detailů, která dům zprostředkovávají svým obyvatelům – dobrá podlaha, materiál dveří, světla, klika, …

Název projektu:
Centrum pro seniory v Táboře
Klient:
Město Tábor
Adresa:
Kpt. Jaroše, Tábor
Soutěž:
2013 - 3. místo ve veřejné architektonické soutěži
Stav projektu:
dokončeno
Obestavěný prostor:
250000 m3
HPP:
7150 m2
Tým:
re:architekti / Michal Kuzemenský, David Pavlišta, Ondřej Synek, Jan Vlach, Jiří Žid
Ida Chuchlíková, Jan Ptáček
Rekonstrukce bývalé věznice Uherské Hradiště

Rekonstrukce bývalé věznice Uherské Hradiště

Proměna věznice v budovu soudu, zastupitelství a probační služby je výzva z podstaty.

Jak proměnit budovu, která je tak uzavřená do sebe, v budovu institucí, které mají budit důvěru veřejnosti v transparentnost jejich rozhodování a motivací? Celek dělíme na jasné tři části soudu, muzea a zastupitelství s vlastními vstupy a čely. Otevíráme zdi dvorů a historické průchody, vytváříme nové vstupy. V případě soudu vkládáme nové křídlo, které určuje charakter jeho části, soudobě, nesentimentálně. Muzeu zachováváme omšelost, dispozice, dvory za plechovými vraty.

Historickou budovu věznice členíme do tří základních částí v logice základního prostorového uspořádání stávající budovy. Západní části se stává soudem, severní střední část muzeem a východní zastupitelstvím a probační službou. Každá část má vlastní vstup, předprostor. Každá nabízí jiný charakter odpovídající instituci, která v ní sídlí. Jedním ze zásadních aspektů je i to, jaké části budova jsou otevřeny veřejnosti. Každá instituce má jasně prostorově i provozně oddělenou část budovy.

Prostory podkroví jsou využity pro technologické zázemí budovy.
Do historické budovy věznice je zasahováno v minimální možné míře. Jsou doplněny nové vstupy do prostor muzea a zastupitelství a společně s novým křídlem soudu je proměněna historická západní fasáda budovy na v arkádu vnitřního foyer. A právě adice nového soudního křídla je jediným, ale za to výrazným, soudobým vstupem do areálu věznice.

Název projektu:
Rekonstrukce bývalé věznice Uherské Hradiště
Klient:
Česká republika – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
Adresa:
Uherské Hradiště
Typ:
veřejné stavby
Soutěž:
2022 - 3. místo ve veřejné architektonické soutěži
Stav projektu:
dokončeno
Řešené území:
17800 m2
HPP:
12720 m2
Investiční náklady:
600 mil. Kč
Tým:
re:architekti / David Pavlišta, Ondřej Synek, Jan Vlach, Jiří Žid
Martin Kunc, Michaela Hudečková, Tereza Psotková, Štěpán Psotka, Alžběta Widholmová
krajinářské řešení - symbio studio / Marie Gelová, Sandra Chlebovská
Liberec – Papírák

Liberec – Papírák

Navrhujeme veřejnou i soukromou výstavbu v podstatě tradičního městského formátu. Městské bytové domy, které v přízemí mají obchodní, dílenské, společenské prostory. V patrech jsou byty různých velikostí, pro různé skupiny uživatel. Jednotlivé domy disponují zahradami ve vnitroblocích, které jsou přístupné buď domem nebo přímo z ulic.
Navrhujeme přístavbu historické budovy továrny Linserky s velkorysou univerzální halou. Halu a patra přístavby stejně jako historickou budovu lze využívat mnohými způsoby, dle potřeb kreativní čtvrti.
Drtivá většina Papíráku je obytnou zónou. Toto řešení umožňuje veřejný prostor oprostit od členění, které vyžadují jiná dopravní zařazení. Otevíráme tedy veřejný prostor lidem a nepodřizujeme jej dopravnímu řešení. V tomto jednoduchém řešení leží primární způsob nalezení nutné univerzality a využitelnosti sdílených veřejných prostor!
Charakter čtvrti tvoříme především udržením menšího měřítka zástavby a stopy historických bloků.

Měřítko Papíráku není určeno regulacemi a velikostmi automobilů a jejich provozu, měřítko Papíráku je měřítko lidské, určené nároky člověka – chodce, cyklisty, běžce, souseda. Členíme bloky tradičním způsobem dům / zeď, soukromé / veřejné s jasně definovaným hranicemi. Využíváme tradiční materiály a rozvíjíme téma vody a stromů v ulicích.

Název projektu:
Liberec - Papírové náměstí
Klient:
Statutární město Liberec
Adresa:
Liberec
Typ:
urbanistická koncepce
Soutěž:
2022 - 1. místo ve veřejné architektonické soutěži
Řešené území:
75000 m2
Tým:
re:architekti / David Pavlišta, Ondřej Synek, Jan Vlach, Jiří Žid
Kateřina Gloserová, Martin Kunc, Tereza Psotková, Alžběta Widholmová,
Marek Hlavička, Aleš Rezler, Jakub Zeman
krajinářské řešení - Štěpán Špoula, Marek Kratochvíl
dopravní řešení - Květoslav Syrový, David Pfann, Andrea Bajan
HDV - David Stránský
Nové centrum Šlapanic

Nové centrum Šlapanic

Celkové řešené lokality
Je jednoznačné, že areál bývalého cukrovaru může mít při své poloze a rozloze naprosto zásadní vliv na budoucí rozvoj Šlapanic. V tuto chvíli sice leží mimo těžiště společenského života města, které je zcela zjevně v okolí trojúhelníku Masarykova nám., Zámečnického nám. a gymnázia, nicméně leží na historické spojnici právě tohoto trojúhelníku a nádraží, v sousedství polikliniky a fotbalových hřišť. Argumentem nad všechny je pak prosté konstatování jeho rozlohy, na které se může odehrát věcí tolik, že by vychýlily život lecjakého města. Nicméně jsou tu také „ale,“ která významně ovlivňují budoucí vývoj a sílu, kterou budoucí nové městské centrum může mít. Ekologické zátěže, které komplikují prostorové uspořádání a omezují využití nových ploch a do jisté míry nejistota investiční síly města a absence konkrétního zadání.

Sýpka
Převážně defenzivní povaha sýpek, chránící svůj obsah proti nechtěným klimatickým účinkům i cizímu člověku, chtěně vytváří dojem nepřístupného, do sebe zavřeného. Se stavebními otvory sloužícími primárně pro větrání lze o sýpce uvažovat jako u domu bez oken. Návrh se snaží bez dominantní ztráty původní substance a zachování obrazu domu nabídnout nové vnímání. Z uzavřeného na otevřený, z technického na občanský, z tichého na mluvící. V rytmu současné tektoniky fasády dům otevírá společenské prostory k dialogu s venkovní pozorností. Tím do sebe dům vtahuje energii, stává se živým, ukazuje děje, je symbolem kulturního dění města. Stavební struktura uvnitř domu, díky respektování trojího traktování, zůstává ve velké míře odpovídající náplni stavby zachována. Je také hlavním výrazovým prostředkem interiéru, nabízí přímý kontakt s původním objektem a jeho hodnotami.

Název projektu:
Cukrovar – nové centrum Šlapanic
Klient:
Město Šlapanice
Adresa:
Šlapanice
Typ:
veřejné stavby
Soutěž:
2022 - 1. místo v užší architektonické soutěži
Řešené území:
79800 m2
Obestavěný prostor:
14840 m3
Investiční náklady:
rekonstrukce sýpky 150 mil. Kč
Tým:
re:architekti /David Pavlišta, Ondřej Synek, Jan Vlach, Jiří Žid
Martin Kunc, Tomáš Kubelka, Slavomír Peterka, Tereza Psotková, Rudolf Nikerle
krajinářské řešení - symbio studio / Pavla Drbalová, Sandra Chlebovská
dopravní řešení - Syrový - dopravní ateliér / Květoslav Syrový, David Pfann
Rozšíření lodžií panelového domu

Rozšíření lodžií panelového domu

Paní Ditrychová je předsedkyní SVJ. Paní Ditrychová chtěla s podporou dalších členů výboru zlepšit kvalitu bydlení svého a svých sousedů. Začali jsme studií s nádechem developmentu (střešní nástavba, komplexní rekonstrukce, doplnění výtahu, rozšíření lodžií). Po střetu s realitou SVJ, několika odvolání, desítkách hodin schůzí a prezentací jsme skončili se subtilním zásahem, který však zásadně zvyšuje užitnou i tržní hodnotu všech bytů. Lodžie obtížně využitelné hloubky 1,1m jsme pomocí konzolové konstrukce rozšířili na cca 2m. Každý byt má nyní jednu souvislou lodžii namísto dvou menších. Vlastníci jednotek si sami volili z možností snížení parapetů, přímého vstupu na zahradu, materiálu podlahy lodžie. S výjimkou vybourání parapetů některých bytů zůstává původní konstrukce nedotčena. Konzoly z ocelových svařenců jsou navrženy tak, aby tvořili statickou sanaci citlivých spojů panelových dílců. Konzoly jsou opatřeny protipožárním nástřikem, ostatní ocelové konstrukce jsou žárově zinkované. Stropy nad rozšířenou částí jsou ocelobetonové, podlahu tvoří modřínová či dřevoplastová prkna, dle přání majitele bytu. Konstrukce umožňuje dodatečné osazení zasklení.

Název projektu:
Rozšíření lodžií panelového domu
Klient:
SVJ Kobylákova 815 a 816, Kobylákova 815/8, Praha 10
Adresa:
Kobylákova 815/8, Praha 10
Studie:
2016
Realizace:
2021-2022
Investiční náklady:
CZK 5 million
Tým:
re:architekti / Michal Kuzemenský, David Pavlišta, Ondřej Synek, Jan Vlach, Jiří Žid
Vojtěch Ružbatský