V celé řadě projektů pracujeme na návrzích center malých sídel. Promýšlíme jejich fyzickou formu ve vztahu k životu, který se v nich odehrává. Jedná se o projekty územních plánů, studie veřejných prostranství, návrhy rekonstrukcí ulic, architektonické koncepce obcí, projekty významných obecních a městských institucí.

V tomto případě se návrh zabývá návrh nového slovenského města nedaleko Bratislavy. V oblasti dunajské nížiny, rovinaté oblasti bez jasných orientačních bodů, na které jsme při práci běžně zvyklí. Návrh se zabývá definování centra, identity nového města, která z do sebe absorbuje dvě současná městečka.

Drobný rodinný dům archetypálního tvaru a výrazné dřevěné konstrukce. Dřevostavba založená na patkách. V přízemí se vstupní předsíní koupelna a obývacím pokojem s kuchyňským koutem. Klidný prostor rámovaný symetrickou konstrukcí vonící dřevem. Propojený se zahradou výhled ve všech ročních obdobích. V zimě teplo z kamen uprostřed dispozice. V patře s ložnicí a pokojem pro hosty.

Parkovací dům je především velká utilitární stavba. Podobně jako např. trafostanice může pouze zabrat místo. Náš návrh ale využívá velikost stavby a její obsahovou lapidárnost jako příležitost.  Není pouhou bednou, je vstupem do Krajského úřadu, do Frágnerova Domu umění, do Krajské knihovny, na Finanční úřad, na Třídu 28. října, a tak je třeba jej vnímat.

Nová budova dotváří městské prostory ve svém okolí a vytváří z nich prostory jednoznačně čitelné. V předpolí dotváří městskou třídu lemovanou významnými institucemi a novou piazzettou, která zdůrazňuje důležitost Krajského úřadu. Po svých stranách vytváří městské ulice a ve svém týlu nechává vzniknout otevřenému zelenému vnitrobloku s dětským hřištěm. Zároveň přináší i kvality architektonické. Stavba má jasně čitelné základní prvky – obchodní parter s loubím v čele, pěší vstup do garáží, boční vjezdy do garáží.

Má základní tektonický řád v podobě pevného dvoupatrového soklu, jemného dříku a subtilní koruny domu. Přináší i haptické materiálové kvality v podobě kvalitních prefabrikovaných a monolitických dílců soklu, zpracování výkladců parteru, kvalitní velkoformátové dláždění ve svém okolí a epoxidové stěrky v interiéru.

Vnitřní uspořádání budovy je velice jednoduché. Pro mnoho řidičů parkování v parkovacím domě znamená nepříjemnou komplikaci. Oddělen je tedy vertikální pohyb mezi patry od horizontálního pohybu v patře. Pohyb aut po budově je většinou jednosměrný. Jsou dobře označeny směry výjezdu, koridorů pro chodce (k únikový východům a vertikálním komunikacím), ale i systém ukazující počet volných míst na patře. Rampy jsou vnitřní, jednosměrné, jednopruhové, přímé. Objekt je plně bezbariérový, přesto jsou invalidní místa umístěna v úrovni (1.NP).

V okolí statenické návsi je řada budov, prostranství a institucí, které hrají nebo v budoucnu mohou hrát významnou společenskou roli v obci a spoluvytváří její centrum.

Záměrem je, aby jednotlivé části centra byly jasně čitelné ve své funkci a zároveň spoluvytvářely silný a fungující celek. Co to reálně znamená? Jednoduše například to, že každý kolemjdoucí pozná, kde je a co je náves. Pochopí, co se na návsi dělá a najde obecní úřad místě, kde jej očekává. Znamená to také, že se uživatel stejně intuitivně orientuje i uvnitř budovy. Jasná orientace ale není jediným cílem.
Druhým, který je nutné zmínit, je vytvořit prostor pro příležitost, kdy správné nastavení prostranství iniciuje události, které v tuto chvíli můžeme pouze domýšlet. Ať už je to pouť na zámecké zahradě, oslavy narozenin či svatba pod širým nebem. Nejsou to ale pouze velké akce, kterým úpravami vycházíme vstříc. Vytváříme prostory, které vybízí k tomu se v centru zdržet po cestě ze školy či z práce. Ve výsledku jde o to, aby na návsi, respektive v centru bylo živo.

Vedle návrhu veřejných prostor se návrh zabývá umístěním o ověření velikostí radnice, nové mateřské školy, kulturního centra, knihovny, sokolovny.