Cílem této práce je navrhnout rekonstrukci návsí obcí Bezdědice a Radouš. Navrhujeme celkovou koncepci i drobný detail. Navrhujeme návod, jak postupně s obecními prostranstvími pracovat.

Bezdědice jsou ves, která z velké části přiléhá přímo k návsi, pak už zbývá jen několik ulic, jedna z nich je novodobá, plácek s hřištěm, stará škola. Její náves je mnohovrstevnatá a na první pohled nečitelná. Rybník, kostel, mnoho stromů, potok, prostor za kostelem.

Náves navrhujeme zpřehlednit v otevřené části kolem rybníka a dětského hřiště. Navrhujeme jednu cestu podél jižní strany návsi přidat a jednu cestu zrušit. Nová cesta zpřístupní domy podél ní, zrušená cesta umožní spojit dva oddělené zelené ostrovy v jeden s větším hřištěm a volným placem, který vlastně na návsi není. Prostor před kostelem upravujeme jako nástup do kostela. Dá se zde sedět na lavičkách i pohodlně zaparkovat.

Radouš je ves s krásnou návsí, drobnými uličkami, schovaným potokem, železniční zastávkou a nepříjemnou zatáčku na tahu silnice 1. třídy. Návrh podtrhuje a zpřístupňuje kvality, která obec má a potlačuje negativa zastoupená především silnicí 1. třídy.

Novostavba autobusového terminálu v blízkosti vlakového nádraží. Jedná se o terminál s obousměrným vjezdem a výjezdem autobusů. Pět nástupišť v jedné řadě přiléhá nástupní hranou k železniční stanici.

Dlážděná přednádražní plocha je z jihu vymezena nádražní budovou, ze západu zídkou s lavičkami a plochou Bike+Ride, ze severozápadu do ní ústí park při ulici Jana Švermy, na severovýchodě je budova restaurace s nárožním arkýřem a z východu stromořadím. V tomto stromořadí zachováváme maximum vzrostlých stromů a doplňujeme je novou výsadbou. Stromořadí odděluje terminál od vilek ve Dvořákově ulici a poskytuje stín odstaveným autobusům a automobilům.

Důležité je pro nás vnímání hlavního směru pěšího směru při výstupu z vlaku či autobusu, tedy ulici Jana Švermy s přilehlým parkem směrem ke kinu a dál na náměstí, který spolutvoří dojem z autobusového nádraží. Z jihovýchodního rohu pak ústí na prostranství pěší stezka z ulice Harantovy doplňující třetí zelenou osu, která míří do tohoto prostoru.

Součástí návrhu jsou i kryté čekárny, které svou formou odkazují na historický trubkový mobiliář 50. let 20. století.

Určující je dispoziční řešení domů, které bude dostatečně flexibilní, bude se umět měnit podle budoucích potřeb, vnese do požadavků škol řád, vytvoří přehledný, dobře obyvatelný dům. Dispozice, které navrhujeme vychází ze standardních laboratorních uspořádání, kdy pracovny vědců přiléhají na fasádu a laboratoře i se zázemím jsou „zasunuty“ hlouběji do dispozice.  Tento princip nám umožňuje zmenšit plochu fasád a vytvořit dispozici hlubokou až 45m a zároveň dosáhnout vysoké vnitřní flexibility.

Projekt wellness hotelu s balneoprovozy. Prostor určený k pohodě. Objekt by měl působit prostým, strohým, romantickým dojmem. Pohoda vyplývající mimoděk z neohrabanosti. V kontextu místa velké stavení, citace utilitární neurbanizované stavby, syrové materiály, základní objem, mírně neohrabaný, nepřesné tvary, nerovná omítka – házená na „bochánky“, tak jako na „neviditelných“ místech staveb v okolí. Bunkr. Kravín. Stodola. Pec. Kontrast velkého objemu a drobné, rukodělné práce. Pracovní název pro tento návrh byl „pocukrovaný bunkr“.

Hotel s 54 lůžky / 27 pokojů, 3 nadzemní a 1 podzemní podlaží. Zadní zásobovací komunikaci a zásobovací vstup a výstup v zadní části v úrovni suterénu. V suterénu je umístěno wellnes centrum – balneo provozy: bazén, sauny, terapie.. V přízemí je recepce hotelu, konferenční sál, další terapie wellness centra a sociální zázemí. V ostatních nadzemních podlažích jsou pokoje, chodba s horním osvětlením. Objekt má dvě schodišťové šachty, v západním schodišti je umístěn výtah.