Současnou budovu kulturního a administrativního centra jsme navrhli rozdělit ve dví. Zlepšujeme tak prostupnost náměstí. Zvyšujeme přístupnost jednotlivých částí budovy a vytvoříme intimní veřejné prostranství, do kterého je možné otevřít výkladce kavárny, knihovny.
Cílem návrhu je udělat z parku „náměstí Republiky“ centrum města. Některé modernistická schémata ale nelze opravit, lze je pochopit, domyslet. Vložením další vrstvy lze přidat do místa městské vzorce chování lidí a zároveň přitom neztratit kouzlo modernistického snu – „života v zeleni“.
Fyzická změna prostorů a domu není tak radikální. Pracujeme s esencí a analogií městských prostorů a zásadně měníme pocit z centra Neratovic. Z knihovny je vidět „přes ulici“ na kavárnu, z kavárny na městský úřad a knihovnu.
Lidé se rozhodují intuitivně na základě jednoduše viditelného, pozorují, odpočívají, potkávají sousedy, chodí do divadla nebo do kina, vyřizují běžnou agendu na radnici, vědí, kde sídlí představitelé mého města.
Vzniká srozumitelný městský veřejný prostor. O modernistický sen se chceme opřít. Park a stromy okolo pevného koberce potřebujeme. Park zahušťujeme a navrhujeme intenzivnější kontrast mezi „městem“ a „přírodou“. Ze všech domů Centra vidím nebo vnímám park, který těsně obklopuje pevné náměstí a tvoří s ním akord. Stále si mohu vybrat. Dům a jeho náplň neoživí celý park pokračující řídkým městem. Nesnažíme se o nemožné. Tam, kde očekáváme a plánujeme děj, Centrum otevíráme na pevný koberec dlažby obklopený původním parkem.
